Rybí maso - zbraň proti infarktům

Vědci se již léta snaží přijít na to, jak je možné, že Eskymáci v Grónsku mají tak málo infarktů. A to přesto, že jedí poměrně hodně tučného masa. Nyní přišli záhadě na kloub – je to vlivem konzumace ryb.

Infarkt myokardu (srdeční mrtvice) je odumření části srdečního svalu, které je způsobeno nedostatečným krevním zásobení kyslíkem. Příčinou nedokrvení je uzávěr koronální tepny nebo její prasknutí Její ucpání je nejčastěji způsobeno kornatěním (koronárních) tepen. Onemocnění vzniká usazováním cholesterolu, cukrů, vápníku a jiných tuků na stěně cévy, kde se postupně vytváří cholesterolový plát. Ten časem praská a poškozuje cévu. Do prasklin se dostává krev, která se srazí a vytvoří krevní sraženinu, která cévu ucpe. Část svalu-srdce není prokrvována a odumírá. Při delším trvání může dojít i k zástavě srdce.

Aby ryby, resp. jejich zdravé tuky, měly pozitivní vliv na celý lidský organismus, musíme jich jíst pravidelně nějaké množství. To je přibližně 2 – 3x týdně porci o váze 150 – 200gramů.

Zdravé rybí tuky mají blahodárný účinek. Pozitivně působí na cévy, snižují krevní sraženiny, zlepšují v jemných cévách proudění krve, přispívají i ke snížení krevního tlaku a podporují organizmus proti infekcím. Mají také příznivý vliv na kardiovaskulární systém, snižují deprese a podle výzkumu až trojnásobně riziko rakoviny prostaty.
Jiný výzkum zase prokázal, že Alzheimerova choroba, tedy demence, se po pravidelné konzumaci ryb projevuje mnohem později a méně závažněji.
Dokonce některým lidem s artritidou Omega-3 mastné kyseliny zmenšují otoky a ztuhlost kloubů, Crohnova nemoc a její negativní příznaky se můžou až v 69% zredukovat a malým dětem pomáhají tyto kyseliny vyvíjet mozek.

Nejvíce nenasycených mastných kyselin (NMK) a zejména Omega-3 NMK obsahují makrely, tuňáci a sledi. Sladkovodní ryby zde zastupují hlavně ty lososovité – pstruh, lipan a siven. Ale můžeme je v menším množství najít i v mase kapra a některých dalších ryb. Rybí maso obsahuje i méně kalorií a kvalitní snadno stravitelné bílkoviny než třeba hovězí nebo vepřové.

Anglo-americká studie prokázala, že u některých lidí konzumujících rybí maso 3 – 5x týdně, klesly infarkty až o 80%! Průměrně pak o 45 – 72%, podle množství a druhu snědených ryb. A tohoto výsledku dosahovali bez ohledu na věk a to, zda jsou kuřáci nebo ne. Což je skvělá zpráva.

Jinou studií je zase výzkum Američanů, kteří 11 let sledovali stravování 20 000 lékařů a zjistili, že pokud alespoň 1x týdně jedli rybu, riziko infarktu se snížilo o 52%.

Finsko bylo kdysi známo svým vysokým počtem infarktů. Finská vláda podpořila kampaň na podporu konzumace ryb a zeleniny, upozornila na důsledky sedavého zaměstnání a výsledkem byla zvýšena spotřeby ryb o 50% a zároveň pokles infarktů na polovinu.
Průměrná spotřeba  rybího masa v Japonsku je 60 kg na hlavu za rok a na Islandu dokonce 90 kilogramů. Je velmi pravděpodobné, že tato konzumace má za následek i vysokou životnost v těchto zemích.

V Evropě je to jen 11 kg na člověka a u nás v České republice jsme na tom dost  špatně – jen 5,5 kg, z toho sladkovodních asi 1 kg.
Rybí maso přitom můžeme považovat za skvělou součást zdravé výživy. Hubnoucím lidem dokáže i udržet svalovou hmotu, takže se nesnižuje tzv. bazální metabolismus, který je odpovědný za objem svalů. A protože s vyšším věkem má svalová hmota tendence ubývat, je zejména pro seniory důležité jíst ryby a sportovat.

převzato z internetu